Reporty

14. června 2015 | ČukCup (Ústí nad Labem)

Rovnou 4 pražské týmy se ukázaly na zahájení plážové sezóny v Čechách, na ústeckém ČUK CUPU. Prciny Praha skončily na krásném 8. místě, znovuzrození a stále nadšení Lempls na místě 6. no a oba týmy Pšouků se poněkud nečekaně setkali v semifinále, tudíž byla zajištěna účast v zápase o 3. místo i ve finále. Jako správní Pšouci jsme ale oba závěrečné zápasy prohráli, ale nutno říct, že jsme oba dotáhli do 3. setu a za předvedenou hru se nemůžeme stydět. To se dá říct o všech pražských týmech. Gratulujeme vítězům - Winnersmix (Rumcajska - Limeta) a velké díky získává Erika a celý tým Čukvala Ú.n.L.!!!

 


 

11. října 2014 | ČTE – 1. kolo (Lomnice n. Popelkou)

 

Pár slov k Snaživcům

Tak náš sociálně sportovní experiment dospěl do svého prvního vrcholu. Po debatách, domněnkách, vymýšlení a přesunech pšouci nastoupili k prvnímu ligovému kolu nové sezony v nových sestavách, krásných černých dresech (díky strejdo Čajíku) a s novými krycími názvy TBC Pšouci Praha S a D. Pro mne to byla nová zkušenost, strávit celý turnaj jen na lavičce, v takové pozici nehrajícího podporovatele. Bylo to krásné se na vás všechny dívat, na druhou stranu bylo utrpení nemoci se zapojit, když jste předváděli tak hezký tchoukball.

Snaživci to při své zápasové premiéře neměli vůbec lehké. Hned na začátek dostat dvojnásobného vítěze ligy z Jičína, a hned po něm současný nejlepší český tým na té nejvyšší evropské úrovni Limeta Lomnice a na závěr druhý tým Limety, tedy Limetky.

K samotné hře přátelé, buďte na sebe pyšní! To co jste předvedli si zaslouží pochvalu, kterou ani neumím vyslovit. Snad jsem vám něco z toho i natočil, aby jste se sami mohli pokochat. To že občas něco nefungovalo ( zejména nové signály a techniky) je jen věcí tréninku, a troufám si říct, že nám to všem vlilo chuť do dalšího trénování.

Zápas s Rumcajskou byl něco jako zjevení, tak jak si s námi tento tým pohrával v naší první ligové sezoně, tak jsme si teď pohráli mi s ním a porazili ho rozdílem, jako ještě nikoho v lize. Nutno si ale uvědomit, že nebyli v nejsilnější sestavě ani formě.

Křest ohněm s Limetou sice nedopadl výhrou, ale to snad nikdo ani neočekával. Předvedli jsme maximu co jsme v dnešních dnech schopní uhrát, a když zapracujeme na eliminaci zbytečných chyb ( uvidíme co nám řeknou statistiky) bude to příště určitě lepší. Doufám že vás potěší informace, že Limeta se poctivě připravovala speciálně na zápas s námi, a i to mohlo být důvodem bodového rozdílu mezi oběma celky. Každopádně to byl nejlepší zápas tohoto ligového.

S Limetkami to chvíli vypadalo nervózně, ale potom se ukázala naše herní i fyzická převaha. Ano i ta hraje roli, když hrajete tři zápasy na 45 minut za jeden den a proto ještě jednou smekám jak jste to všichni celé dobře zvládli jen s jedním na střídání.

I přes to že jste hráli všichni dobře, z mého pohledu se mi nejvíc líbil výkon Ajdyho a Buchty. Těm oběma seděla hra ve čtveřici, byli rychlí, soustředění a vždy tam, kde měli být. Když šla buchta střídat, tak sotva popadala dech, né proto, že by na tom byla fyzicky špatně, ale protože tam prostě nechala všechno a lítala tam po vzoru svého muže z jedné strany na druhou se strašnou chutí do hry. Ajdy ohromně zrychlil náběh na střelu, měl to perfektně načasované, a i když střela neměla vždy správnou výšku, měla vždy správný směr do mezery a patřičnou razanci.

Věřte tomu, že jako S bychom neměli takovou radost z tohoto turnaje, kdyby Duhosráči nehráli tak dobře a celé kolo neuzavřeli vítězným zápasem proti Štěpánově Rumcajsce. Myslím, že jsme na dobré cestě a že změny nebyli k horšímu. Přeji si jen abychom nastolený trend udrželi i do budoucna. Sláva všem pšoukům.

 

Duhosráči

Jestli si někdo před ligou myslel, že Duhosráči jsou nějakej vejškrabek Pšouků plnej lenochů, tak už teď ví, jak šeredně se mýlil. Naskočili jsme do ligy se zapálením a odhodláním ukázat, co v nás je a povedlo se nám to na jedničku. Už při prvním zápase s Čukvalou jsem byl sám překvapenej, že jsme po vydařenejch můstkách nehráli tradiční tužku a přestože jsme nevyhráli, tak jsme předvedli hodně sympatickej výkon. V prvních dvou třetinách druhého zápasu s Rumcajskou jsme kvůli střídání lidí na straně se Štěpánem trochu doplatili na zmatky se složením sestavy a zbytečně jsme si nechali trochu ujet skóre, ale ve třetím setu, kdy jsme se vrátili do původního rozložení, jsme ve strhujícím závěru otočili skóre v náš prospěch (u Pšouků doposud skoro nevídaná věc, obzvláště se Štěpánem, který dokáže „vzít věci do svých rukou“, když mu teče do bot). Já byl v posledních vteřinách upřímně dojatej, protože ten závěr byl prostě bomba a hlavně jsem to vítězství hrozně přál nám všem Duhosráčům.

A teď k jednotlivcům… Začnu u „nováčků“ — Anna má za sebou dva plážové turnaje, ale v hale to byla její premiéra. Ze zdravotních důvodů odehrála jenom první zápas, ale bylo vidět, jak jí strašně mrzí, že se nemohla podílet na druhém utkání. Za posledních pár tréninků udělala obrovský pokrok a byla spolehlivou součástí týmu - skoro si ani nevybavuju, že by někdy pustila balón, a to ani při dlouhých přihrávkách přes celé hřiště. Jediná škoda je, že se bála střílet, ale to se příště snad prolomí.

Markéta už má pár zápasů za sebou a přesto, že jí v některých situacích chybí sebedůvěra, stabilně se zlepšuje. Bohužel kvůli nevolnosti nenastoupila v prvním zápase, ale v tom druhém se celkem rychle chytla a snad si ho i naplno užila.

Káča Š. se před ligou cukala, že nechce na ligu, že to neumí. Kecy! Ta holka v sobě probouzí zkušenou házenkářku a s trochou tréninku techniky z ní brzo bude hvězda. Už teď dává slušný bomby a až jí naučíme pořádně rozběhat obranu, bude sázet jeden bod za druhým. Skoro až mám strach, aby nám jednou nepláchla ke snaživcům :D

Klárka je stabilní hvězdou pšouků a její vztekání, když se jí něco nepovede, je prostě rozkošný. Škoda, že nemůže chodit kvůli práci víc na tréninky, protože její potenciál a hlavně zapálení je obrovský. S klidem můžu říct, že je jednou z opor našeho týmu.

Nána má na trénincích douhodobě problém, že se v obraně bojí míčů a často se je ani nesnaží chytit. Přijde mi ale, že v zápase to z ní najednou všechno spadne a jde do toho pohlavě. V útoku je to ale vždycky ranař a na její „háknkrojc“ styl střely je radost pohledět. A do toho jako bonus zvládá i krásný lajnovky :)

Toník, ten je srdcař. Ať ho bolí cokoliv, vždycky hraje do roztrhání těla. Je to duhosráč jak hovado, protože se nerozčiluje, když mu někdo nenahraje, ale naopak když se ostatní zdráhaj střílet a nechávaj to jenom na něm. Jinak je to bombič a jeho kladivoun stajl suverénně boří obranný zdi.

Hanz je hrozně běhavej a všestrannej hráč, kterej skvěle doplňuje duo s Toníkem. Přestože jeho současná docházka na tréninky byla nevalná a svýmu spánkovýmu režimu moc nedopřál, chytil se okamžitě svojí tradiční formy a obhájil svojí pozici nejlepšího chytače v Déčkách.

Honza je teď můj novej parťák a až mi dva se pořádně sehrajem tak, to bude bomba. Jinak je to výbornej a hlavně univerzální hráč, kterej jak skvěle chytá, tak dokáže vyhmátnout mezeru v obraně a švihnout tam nekompromisní uzemňovák.

Ještě obecně k týmu - nějak jsem nečekal, že budu jmenovanej kapitánem a nijak jsem se na tuhle pozici nepřipravoval. To se pak trochu projevilo i v tom střídání čachrováním s tím, kdo kde hraje. Věřte, že je hrozně těžký v průběhu hry zároveň vymejšlet, koho zrovna poslat ven, aby nikdo nepřišel zkrátka a jak potom rozhodit lidi, aby se zároveň nějak spravedlivě vystřídali na tom nepopulárním prostředku. Pokud vám kdykoliv bude něco nevyhovovat, nebojte se to říct.


 

23.–24. srpna | Soustředění u Chosého 

Aby se Pšouci dostali trochu do formy před nadcházejícím mistrovstvím ČR v beach tchoukballe, vydali se někteří z nás za prosluněnými beachovými kurty na jih Čech. Zde jsme společně dva dny trénovali, hráli, cvičili, jedli, pili a spali. Všeho do sytosti, tak aby se nálada držela vysoko a výkon stoupal za ní. Věnovali jsme se hodně nácviku chytací techniky a také zákonitostem při střelbě. Oba dny jsme zakončili společným zápasem, který měl opravdu kvalitu. Bylo nám tam moc fajn, každý se něco nového naučil a už se všichni těšíme na Máchovo jezero, kde se koná 30. a 31.8 MČR v plážovém tchoukballu. Velké poděkování patří Chosému za organizaci, a jeho celé rodinně za péči s jakou se o nás starali.


 

30. července – 2. srpna 2014 | Mistrovství Evropy v Německu

Mistrovství se konalo v západoněmeckém městečku Radevormwald. My vyslali jak ženský, tak můžský tým. Hned od začátku bylo jasné, že pujde nejen o skvělou podívanou na nejlepší tchoukball v Evropě, ale i o nádherný přístup ke hře od drtivé většiny zúčastněných, kdy krom výhry se hraje i pro potěšení své a hlavně svého okolí. Z Pšouků tam jela Téra Korousová, Pepa Frnka a já Michal Matějovský.

Holky hrály systémem jedné velké skupiny o 8 týmech, která určila čtveřici nejlepších, mířící do čtvrtfinále, ostatní pak do zápasů o potvrzení umístění. Češky zabodovaly hned v prvním zápase, kdy přehrály Rakušanky 52:44 a oplatily jim tak prohru z přátelskýho utkání v Brně. Následoval zápas s Itálií (celkový 2. místo), kde se holky dlouho držely těsně za favoritkama a zápas s Velkou Británií (3.), kde 2/3 hry to bylo úplně vyrovnaný. To už se mluvilo o překvapení turnaje a naše holky dost lidí pasovalo na černého koně. Nikdo nepochyboval o prvních třech týmech v čele se Švýcarkama (1.) a očekával se těsný souboj o 4. postupové místo, který měl rozhodnout jeden z posledních zápasů skupiny domácího Německa právě s našima holkama. Po předešlých zkušenostech jsme věděli, že Němci na tribunách dokážou udělat řádný kotel, proto jsme si vzali na pomoc polský kluky, který byli rozhodnutí fandit s náma do úplného konce. Bohužel z vyrovnaného souboje nic nezbylo, protože chvíli před tím se zranila kapitánka Jitka Šimůnková, která s Térou tvořilo páteř celého týmu. Alespoň mezi fanoušky jsme zvítězili na celé čáře. Holky posléze neuspěly ani v závěrečném zápase s Rakouskem, kde byla cítit absence Jíti a i samy soupeřky si to uvědomovaly. Obsadili jsme tak 6. místo, které jen dává předzvěst dobré budoucnosti našeho něžnějšího týmu.

Kluci měli jasný cíl, a to bylo 5. místo z celkovýho počtu 11 týmů. Určil to nešťastný los turnaje, který se v našem případě skládal ze 2 základních skupin, odkud nejlepší dva týmy postupovali do semifinále o 1. místo. Další dva ze skupiny šli do semifinále o 5. místo a zbylé tři týmy si zahráli mezi sebou o zbývající místa. My bohužel již ve skupině narazili na  Rakousko a Itálii, kteří se nakonec potkali ve finále. Bylo jasné, že můžeme nejlépe bojovat o druhé semifinále. To se nám po výhře nad Belgií a po infarktové tahanici s Britama o každý bod povedlo ovládnout a dosáhnout historicky nejlepší 5. pozice. 

Musíme zde zmínit naše polské bratry, kteří přivezli mladý nadějný tým a dopadli po krásné bitvě s Belgií na skvělém 7. místě. Mezi námi a Poláky je jedno z nejsilnějších pout, která se na této akci objevila.



 

9.–11.května 2014 Rimini

Posnídal jsem tyčinku Siesta a jablíčko. Místo pracovního nasazení se myšlenkami stále vracím k uplynulým dnům a hodinám, stráveným s tou nejlepší partou v Rimini na Beach tchoukballovém festivalu. Nadšení po naší loňské první účasti,si myslím, neopadlo. Naopak  ještě posílilo.

Letos nás  bylo tolik, že jsme postavili tři týmy, a ani jeden se neztratil.

Naše krásná děvčata si udělala radost a vytvořila si vlastní tým s názvem Prciny Praha, kde si ve svých originálních hracích úborech užívala absenci testosteronu v týmu. Zkoukněte galerii, protože to se nedá pospat, to se musí vidět. Se všemi těmi převážně mužskými týmy se prala více než statečně a nakonec obsadila v konkurenci 85 týmů krásnou 66. příčku.

Naši chlapci v Open turnaji nenechali nikoho na pochybách, o jaký kus jsme se za rok zlepšili. Po výborných týmových výkonech plných emocí a napětí nakonec urvali 32. příčku, z již zmiňovaných 85 týmů. Patří jim velká gratulace: „Byla radost se na vás koukat a fandit.“

Po účasti některých z nás v prosincovém elitním turnaji v Ženevě následoval neodkladný krok, a to poměřit své síly s těmi nejlepšími i v Rimini, v rámci turnaje s názvem Slam. Náš tým, kromě čtyř kmenových hráčů (Pšouků), tvořili tři zahraniční hráči - jmenovitě Giacomo la Macchia (ITA), Julio Calegari, Matheus Alves (oba BRA), což našemu týmu dodalo interkontinentální nádech. V samotné hře byla k vidění různorodost herních stylů v závislosti na zemi, ze které hráč pochází, ale nakonec jsme se s tím popasovali, jak nejlépe jsme uměli a dokázali, že i když se styly mohou lišit, tchoukball je jen jeden.

V sobotu nás čekalo 5 zápasů v základní skupině, hraných na 2x12 minut. Děkujeme italské prozřetelnosti, že české účastníky Slamu nasadili každého do jiné skupiny. Díky tomu jsme mohli odehrát kvalitní zápasy s pro nás většinou novými, a nutno říct, i silnými soupeři. V našem tradičně slabším prvním utkání se nám nakonec podařilo porazit rakouský téměř čistě dámský tým  - AUTofRng10.at, s jedním ostrostřelcem. Náš výkon následně stoupal, a sehranost s novými přáteli se zlepšovala, ale zároveň se zvyšovala i kvalita soupeřů, a proto následovala porážka od The Phenomenons. Nepříjemná situace nastala v prvním poobědovém zápase s Gonzo Team, který se nedostavil včas na utkání, a i když se během několika následujících minut doslova dotrousil, bylo hlavně díky angažovanosti Julia rozhodnuto o kontumaci v náš prospěch. I přes tuto skutečnost jsme s týmem odehráli ve zbývajícím čase vyrovnaný duel, který jsme nakonec dokázali o bod vyhrát.

V celkovém pořadí nakonec obsadil Gonzo team 3. příčku a The Phenomenons skončili čtvrtí. Následoval zápas, který mi příliš neutkvěl v paměti, podlehli jsme v něm týmu Commando Ginyu. O to více si vzpomínám na náš poslední zápas s italským týmem Vin for Life, kde jsme se drželi po celou dobu natěsno. Zápas měl pěkné tempo podpořené kvalitní hrou z obou stran, v jeho závěru nám soupeř bohužel nepatrně odskočil a vyhrál. Se dvěma výhrami a třemi prohrami jsme se díky horšímu skóre umístili na 5. místě ve skupině C.

V neděli nás čekali shodně umístění soupeři ze dvou zbylých skupin Slamu. Tam jsme se setkali švýcarskými I Bob It s kozlíkem a Rumcajskou Jičín se Štěpánem. První zápas se švýcarským soupeřem se nám příliš nepovedl, naše těla, namožená  z předchozího dne, nás nechtěla po ránu poslouchat, a tak jsme utrpěli výraznou porážku.Soupeř byl v tomto případě lepší. O to víc jsme se cítili motivováni do posledního zápasu.

Kolektivní pohoda Pšouků a Prcin se promítala i do téměř všudypřítomného vzájemného povzbuzování, které dle mého názoru vygradovalo v posledním utkání ve Slamu, kde jsme se střetli s Rumcajskou Jičín o konečné 14. místo. Díky Vám všem za podporu a doufám, že jste z naší výhry měli stejnou radost jako my. Ano, to byla vítězná, a nutno říct hodně radostná, tečka za naším tažením Slamem, ve kterém jsme se nakonec umístili na 14. místě z 18 vybraných týmů.  Když nám organizátoři budou nakloněni i příští rok, určitě se opět zúčastníme.

Jen ti nejlepší si navíc zahrají zápasy o umístění na příčkách nejvyšších. Do těchto bojů bohužel nezasáhl ani jeden český tým. Nejlépe se umístila TBC Limeta Lomnice, která skončila na 8. Pozici, a tak potvrdila nadvládu nad českou kotlinou i v prvním letošním nepřímém měření sil na písku.  

 

Díky všem spoluhráčům a přátelům z týmu TBC Pšouci Praha ve Slamu na Beach tchoukballovém festivalu v Rimini 2014. Složení (Julio, Matheus, Giacomo, Michal, Chosé, Vašek a Ondra). Díky všem Pšoukům a Prcinám: „Ať Pšouk nebo Prcina, všichni jsme jedna rodina.“




 

21.dubna 2014 | Velikonoční turnaj Wels

Proběhla naše druhá účast na velikonočním turnaji ve Welsu (Rakousko). V loňském roce to byla naše historicky první zahraniční zkušenost vůbec. Letos jsme přijeli už o něco rozkoukanější, hlavně díky našim účastem v Rimini, Ženevě a Rybniku. Vzhledem k nabytosti tchoukballového kalendáře, jak českého, tak evropského, byla naše účast, stejně jako účast ostatních týmu slabší než v loňském roce. Pšouci poslali do boje jeden pětičlenný tým, který se poskládal do jednoho vozu v sestavě (Téra, Klárka, Čajík, Chosé, Ondra).

Zápasy se hráli trochu netradičně v počtu 5 na 5. V hale byla připravena dvě hřiště, která rozměry připomínali spíše hřiště na plážový tchoukball. Hrálo se formou každý s každým a tak jsme se na turnaji utkali s dalšími šesti týmy.

Když vynechám tým Limety, který po zásluze celý turnaj vyhrál, úroveň se oproti minulému ročníku hodně srovnala a celkově stoupla. Nebyl zde žádný jasně slabší, začínajících tým. Na turnaji jsme nakonec s jednou remízou a dvěma výhrami skončili na pěkném 4. místě. Všechny naše prohry byly, až na souboj s  Limetu, vyrovnané zápasy a jak Tchoukdevils, tak tým z Traiskirchenu jsme mohli porazit. I přes to, že jsme jim podlehli, člověk odcházel ze zápasu s tím, že odvedl dobrou práci, předvedl pěknou hru a těšil se na další zápas.

Zajímavou příležitostí byla možnost zahrát si s úplně cizími hráči v týmu, který nebyl kompletní a tak si na jednotlivé zápasy půjčoval dobrovolníky z ostatních týmu.

Velké dík patří rodičům a bratrovi Chosého, kteří se o nás před i po turnaji krásně starali. Dokonce nelitovali dvouhodinové cesty do Welsu a přijeli nás podpořit. Kdy se přijdete podívat na tchoukball vy?

 


18.-19. ledna 2014 | Czech Open - MČR v tchoukballu

První ročník MČR a konečně velký úspěch obou týmů Pšouků, aneb každý z nás lituje, že není o 5­10 let mladší a atlet. Mistrovství bylo 2 denní turnajem, kdy nás v sobotu čekalo 6 zápasů po 3x12 minutách, což se ukázalo jako limitní hranice a poslední zápasy jsme se všichni spíš ploužili, než skákali a běhali. Jako zlomový moment je ale nutno zaznamenat, že se konečně oboum týmům povedlo porazit Kuloblesky z Ústí nad Labem jeden ze 4 silných CZ týmů a hrát vyrovnané zápasy i s ostatními třemi, kteří dosahli na medaile. Vzájemný zápas pak dopadl remízou, ale oproti předešlým nešlo o hru, na kterou se pro množstí chyb (způsobených nesoustředěností a neschopností se proti sobě vyhecovat) nedá koukat, ale o kvalitní zápas napínavý až do konce. Konečné 4. a 5. místo tak je doufejme předzvěstí lepších a lepších výsledků.


 

16. prosince 2013 | Tchoukball Geneva Indoor

Získávat nové zkušenosti se Pšouci snaží na zahraničních turnajích. Po letní účasti na plážovém turnaji v Rimini nás tak kroky vedly logicky do Švýcarska, které je kolébkou tchoukballu. S otevřenými ústy jsme shlédli některé zápasy evropských reprezentací a finálový zápas mezi Švýcarskem a Rakouskem (které ve strhujícím závěru vyhrálo o jediný bod!).V Open turnaji vybojovali Pšouci skvělé 6. místo z 30 týmu, kdy z 8 zápasů prohráli pouze jeden a to s RT Phoenix Traiskirchen, kteří obsadili celkově druhé místo. V Elite turnaji pak nastoupil tým složený půl na půl z Pšouků a TBC Limeta Lomnice (pod názvem Czech Surprise). Skvělé 7. místo ze 24. týmů a vítězství nad silnými soupeříi (např. reprezentace Německa) ukázaly, že s Čechy je na EU úrovni nutno počítat!


 
1.kolo ČTE

Díky novému systému se stalo, že momentálně Pšouci B jsou v čele tabulky. narozdíl od ostatních týmů jsme ale hráli jen se slabšími týmy, které sice s odřenýma ušima, ale i tak, se kterými jsme měli povinnost vyhrát. Soupeři byli ten den Hornets z Ústí, Pink Panthers z Konecchlumí a Lempls z Prahy. Co k našim zápasům říct? Hornets se bili statečně seč marně, ale i přesto mají stále nálepku mladého týmu. S Pantery je to vždy těžký zápas, sice je přehráváme ve všech aspektech hry, ale přesto je v nich nějaká síla, která zaručuje napínavý zápas. Celé se to rozhodlo až ve 3. třetině, kde nutno uznat, že ani ne tak náš um, jako spíš horkokrevnost soupeře vzala za své a my jen sledovali, jak nám skóre narůstá. Nejhorší zápas byl ale nakonec. Do zápasu s Lemplama jsme šli jen tak si zahrát a to se nám šeredně vymstilo. Únava byla znát a míče nám padaly z rukou, nebyli jsme schopní pořádně vystřelit a prostě děs. I přesto jsme těsně zvítězili a byl bych rád, kdyby se takový zápas neopakoval. Abych nekončil negativně, tak musim rozhodně vyzdvihnout Klárku a Dana, protože jejich celodenní nasazení bylo obdivuhodné.
Kdo ještě skvěle vstoupil do sezóny se 100% úspěšností je Limeta, která měla na pořadu jen 2 zápasy a proto není na 1., ale na 5. místě. 
Narozdíl od Béčka mělo Áčko jen dva zápasy a to s dvěma nejlepšími týmy z loňského roku. Joker's Tchoukers a Rumcajska Sever.
Byli jsme se statečně, ale prostě to nestačilo. Rozhodně tento tým rozebereme příště, protože teprve tehdy budeme mít přijatelné soupeře.

Jinak co se týče repre, tak musím vyzdvihnout Chosého, který podle všeho udělal velký dojem a na to, že to hraje teprv rok, tak tedy velký aplaus!


 

14.—15. září | MČR v Beach Tchoukballu

O předešlém deštivém víkendu 14. a 15. září se konalo již 6. Mistrovství České republiky v beach tchoukball ve sportovním areálu v Jičíně a Pšouci u toho samozřejmě nesměli chybět. Turnaje se zúčastnilo celkem 12 týmů, přičemž poprvé přijely na MČR i dva zahraniční týmy našich dobrých kamarádů z polského Rybniku. Pšouci přijeli pouze v sedmi lidech a příjemným překvapením byly posily z Německa v podobě naší BioPáji a Aman. Bohužel nebo spíše bohudík tchoukballových aktivit stále přibývá a tak zbylá část pšouků ve stejném termínu prezentovala náš milovaný sport na festivalu volnočasových aktivit Ladronkafest. (Report z této akce naleznete taktéž na našich stránkách.) Velkou radost máme, že mezi pravidelné účastníky turnajů se zařadili pražští Lempls za které začal pravidelně nastupovat Adam a jak se ukázalo v průběhu turnaje, tak Lemplové budou v nadcházející sezoně konkurenceschopným týmem pro všechny ostatní.

Turnaj začal pod mrakem losováním základních skupin, které nás trochu postrašilo, ale nakonec se ukázalo, že obě skupiny byly spravedlivě rozděleny. Hned poté následoval náš první zápas. V něm jsme narazili na budoucího vítěze Jokers Tchoukers. Oba týmy se teprve zahřívaly a Jokers padal jeden míč za druhým a my jsme během chvíle vedli 3:0. Bohužel jsme začali dělat chyby také a první set jsme prohráli o dva body a následně jsme prohráli i set druhý. Bohužel v prohrách jsme pokračovali po celý první den a ze základní skupiny jsme si neodnesli ani jeden vyhraný set, ale taky žádnou výraznou porážku. V zápasech se ukázalo zlepšení všech, kteří absolvovali náročné soustředění na můstkách, naneštěstí ani ostatní týmy nespí na vavřínech a tak zlepšení stačilo jen na vyrovnanou hru bez korunovace úspěchem v podobě vyhraných setů. Stále je co zlepšovat. Naše dobrá nálada se ale nevytrácela ba naopak, bylo jí čím dál víc, čím víc jsme byli posilněni ať už z výborného servisu pořadatele (pivo, limo, masíčko) tak z vlastních zásob ;-). Náročný hrací den jsme zakončili téměř nočním zápasem (bez osvětlení) ve skupině útěchy o 9. až 12. místo. Našim soupeřem nebyl nikdo jiný než naši pražští přátelé Lempls, kterým jsme i díky jejich výbornému fyzickému fondu podlehli.

Večer jsme poseděli, popili a pojedli s ostatními týmy a Pšouci potvrdili, že berou vše s nadhledem a skvělou náladou spojenou s radostí ze hry i když nás porážky v koutku duše všechny trochu mrzely.

Den druhý začal probuzení do zimy a mrholením, bohužel už bez podpory Páji a Aman. Začali jsme zápasem proti ústeckým Hrncům, podmínky byly pro oba týmy náročné, míč klouzal, všechny věci mokré a písek studil snad víc jak na Surprise Cupu. Nám to ale nevadilo, protože jsme si konečně došli pro náš první vyhraný zápas. Hodně tomu přispělo, že jsme přestali chybovat a míče nám přestaly tolik zbytečně padat. V následujícím zápase jsme s Limetou B remizovali 1:1 a mohli jsme se radovat z konečného desátého místa v turnaji a osmého v rámci MČR v beach tchoukballe.

Mezitím probíhaly zápasy o konečné umístění, ze kterých nakonec vzešly semifinálové dvojice Ursus I – Ursus II a Limeta A – Jokers. Ve druhém zmíněném semifinále to nebyl boj pouze o postup do finále, ale také souboj o mistra české republiky, ze kterého nakonec po velké bitvě vyšli vítězně Jokers.

O vyrovnanosti turnaje svědčí, že většina zápasů o přední umístění končila lítým bojem v třetím zkráceném setu, takovém tchoukbalovém tiebreaku. Nejinak tomu bylo i ve finálovém utkání mezi Ursus a Jokers. Za opravdu bouřlivé atmosféry, kdy pod vedením roztleskávače Artura fandila téměř celá tribuna polskému týmu, se odehrávala pravá tchoukballová bitva, na kterou bylo radost se dívat. Zápas plný napětí a povedených akcí z obou stran nakonec opět ve třetím setu dopadl lépe pro Jokers a ty se tak stali celkovým vítězem.

Srovnání s ostatními týmy, které proběhlo po dlouhých 2 měsících, nás znovu nakoplo a už se nemůžeme dočkat, až začne nová sezona 2013/14 a to hned prvním “pražským“ kolem 12.10. v Brandýse nad Labem.

 


 

Letní soustředění

Už druhý rok jsme si uspořádali týden plný tchoukballu. Konalo se to u skokanských můstků poblíž Lomnice nad Popelkou. každé ráno výběh 4,5 km na snídani. 2-3 treninky denně a spousta zábavy, jak jinak. Dokonce jsme se naučili pár nových technik, ale i tak bude trvat ještě dlouho než je dokážeme použít. Rozhodně tu musím zmínit Dana, který předváděl po celou dobu heroický výkon!!! Jinak jsme si pobyt ozvláštnili několika zajímavostmi. Hlavní rozhodně byl boxerský turnaj našich chlapců, ze kterého vítězně vyšel Vašek Kriesman. každopádně děkujeme místnímu boxérskému týmu Cow Team, kteří nám zapůjčili své zázemí.  Jsme ochotni vám zafandit za pití či jídlo. Stačí se ozvat :)



 


 

Beach turnaj v Ústí

Pšouci se druhý červencový víkend vydali za dalším tchoukbalovým dobrodružstvím tentokráte do Ústí nad Labem. V prvním zápase jsme se utkali s Rumcajskou z Jičína a i když jsme prohráli 2:0 na sety, nedalo se říct, že bychom mohli prohru svést na náš tradičně horší první zápas. Následovaly zápasy s týmy Lepmls Praha, Hornets a Hrnci z Ústí nad Labem. Všechna tři družstva hrála nádhernou hru, kterou jsme si, troufám si říci, všichni do jednoho užili, zvláště díky perfektní pohodové náladě na hřišti. Naše družstvo však nad nimi zvítězilo bez ztráty bodu a Pšouci tak vyhlíželi na umístění na předních příčkách, myslím, že jsme do jednoho pomýšleli na jednu z trofejí. Další zápas jsme se potkali s týmem TBC Limeta Lomnice. Na tento zápas jsme se obzvláště těšili. Úderná dvojice složená z pana Manžela a pana Čelenky je prostě výzva. Celkově jsme se snažili pravidelně střídat a tak se dvojice neustále měnily. Doufáme, že tento trend udržíme i v sezóně a dalších turnajích a nebudeme sázet na sílu jednotlivců, ale snažit se hrát vyrovnaně jako tým. Výměny v zápase byly úžasné a zápas byl celkově vypjatý, ale první set se nám podařilo těsně vyhrát poměrem 15:13. Na druhý set se úderná lomnická dvojice rozdělila a tak nás tím Lomničtí překvapili, že nás naprosto rozšmelcovali a my prohráli poměrem 15:8. Nakonec nás čekal dvojzápas nejprve s druhým týmem Rumcajsky a následně s Kuloblesky. Naneštěstí jsme byli hodně znaveni a tak jsme s oběma týmy remizovali 1:1, i když jsme nepochybně v obou zápasech mohli vyhrát oba sety. Nakonec jsme se tedy umístili na čtvrtém místě a i když jsme v průběhu turnaje přemýšleli o tom, že se poprvé dotkneme „medailové“ pozice, doufali jsme předčasně. Celkově jsme si však celý turnaj užili, děkujeme za jeho zorganizování a těšíme se, že se v příštím roce bude konat znovu.

 


 

Beach turnaj v Rybniku

Na první výpravu za našimi kamarády z Polska vyrazila dvě auta Pšouků. Do turnaje nastoupil jeden tým a 2 hráči se přidali do mixovaného mezinárodního týmu. Atmosféra celého turnaje byla naprosto perfektní a rozhodně se dalšího ročníku velmi rádi zúčastníme. Během prvního herního dne odehráli Pšouci pěkné vyrovnané zápasy, během neděle se bohužel projevila únava a tak herní výkony šly dolů. Nic ovšem nezabránilo tomu, hru si náležitě užít a pozitivním přístupem rozesmát nejednoho účastníka. Mezinárodní tým si držel po oba dny velmi stabilní výkon a i díky tomu dosáhl skvělého 2. místa. Pšouci opět skončili na místě čtvrtém. Vzdejme hold Arturovi a jeho tchoukballistům z Rybniku! Wypuszcze foki!

 


 

4.–6. května | Rimini Beach tchoukball festival

Jak začít článek o nejlepším tchoukballovým zažitku, co jsme dosud měli? Festival v Rimini je obří, tchouk všude kolem vás, spousty nových známých, celé spektrum soupeřů, prostě paráda. Celkově tam bylo 154 týmů rozhozených do 4 turnajů - do 14 let, do 19 let, Open a Slam. Poslední jmenovaný je pro týmy té nejvyšší kvality, proto se oba pražské celky přihlásili do Open, kde se představilo 85 mužstev z celé Evropy. Áčko se konečně našlo a i přes své umístění (51. místo) musíme pogratulovat za slušné zvládnutí úvodní skupiny, která byla ta nejtěžší ze všech deseti sobotních. I Béčko schytalo vcelku slušnou skupinu, ale jak je zvykem, získalo lepší umístění (22.místo), kterého si vážíme. Vážíme si celkově našeho vystupování a jsme rádi, že se o nás i drobet mluvilo. Příště znova!!!!

Áčko odehrálo pěkný turnaj, ve kterém se ukázalo, že není nutné hrát pořád ve stejných trojicích. Právě kvalitní střídání na všech postech pomohlo nejen zmást soupeře, kteří tak neměli tolik času přečíst hru útočníků, ale také tomu, že si zahráli všichni a to v různých kombinacích. Bohužel tento systém v sobotu ještě trochu drhnul a sic mělo Áčko težší skupinu, šesté místo bylo způsobeno i nesoustředěnou hrou, která vedla ke zbytečným ztrátám míče. Problém, který známe i z české ligy. Je ale nutno říct, že dílčí neúpěch tým nezlomil a naopak nakopnul k lepšímu a soustředěnějšímu výkonu v druhém dni. Áčko nejen že se nedalo ukolébat vedením v zápasech a hrálo stále pěknou hru, ale v posledním dokonce dokázalo nepovolit, zatnout zuby, dohnat náskok 3:8 a vyhrát těsným výsledkem 18:17 nad Gli Scappati di Casa (ITA).

Béčko bylo v naprosto opačné situaci. Jako vždy jsme totálně vypustili první zápas, kvalita římského soupeře byla veliká, ale my hráli děsnou tužku, což mě neuvěřitelně frustrovalo....druhá prohra se švýcary - La Dream Team byla zasloužená a i já jsem si jí náramně užil, protože náš tým šlapal jako hodinky. To, že jsme prohráli o dva body je známka, že jsme mohli klidně druhé místo ve skupině obsadit. Zajímavý zápas byl s italským La Perla Nera, kteří hráli ve čtyřech, stylem 3-1 a ten jeden člověk si mě s Jájou povodil takovym způsobem, že jsem to ještě neviděl...sice jsme vyhráli, ale my museli na naší straně dřít jak dobytci, abysme dali jednomu člověku v obraně bod...neuvěřitelný. Nadšení z celkového 3. místa a tudíž pozice v top 30, bylo obrovské!!! Věděli jsme, že teď se setkáme s vysokou kvalitou ostatních týmů a chtěli jsme neskončit poslední. Naštěstí nás ty nejtěžší zápasy čekaly až na konci dne, tudíž jsme začali krásně proplouvat skupinou bez ztráty kytičky. Tady bych rád vyzdvihnul dva zápasy. První proti Regione Sociale (myslim), kde jsme jejich hlavní zbraň totálně smazali a to díky perfektnímu záběhu Chosého. My už to rozebírali, ale kdybyste viděli, jak se ten ital podělal, když naskočil na tu svojí zabijáckou lajnovku a tam klečel Chosé a usmíval se na něj...ta střela šla do zóny a ten Ital už to podruhý neudělal a to touhle střelou níčili jeden tým za druhým. To se povedlo!!!! No a samozřejmě ten poslední zápas s Evolution...celou dobu jsme se tahali o každý bod. atmosféra tak vyhecovaná, že jsem nemohl stát na místě. desítky lidí nalepený na hrazení kolem hřiště a češí řvali, co jim hlasivky stačili (někteří šli i dál) a prostě to chceš, tenhle zápas!!! Co se ale nestalo na konci....je srovnáno a Anča po jednom nepovedeném útoku, naskakuje znova a s naprosto pevnýma nervama napřahuje na střelu po lajně, která nám vítězí celej zápas :)))) Yahooooooo!!!!!

 

 


 

27. dubna | Prague Open 2013

Nastoupili jsme v krásných nových dresech, na které jsme patřičně hrdí a velký dík patří všem strejdům a tetám, kteří se podíleli na jejich vzniku. Čajíkovi za grafické zpracování, Míšovi a Jájovi za dohled nad výrobou a v neposlední řadě mamince Téry za příspěvek na jejich výrobu. Atmosféru turnaje dokreslovaly nové bannery a hlavně početná skupina příbuzných a kamarádů, kteří se nebáli pořádně zafandit, což pozvedlo atmosféru o další úroveň nahoru. I vám patří dík za podporu! Turnaj jsme odehráli v nových sestavách, ve kterých byste nás měli potkávat v příštím ročníku ligy, což byl určitě jeden z důvodů, proč jsme nedosáhli bezchybných výkonů a nepostoupili ani ze skupiny. Budem ale tvrdě trénovat a v příštích turnajích se určitě máte na co těšit. Probuzení přišlo až v posledních zápasech s novým týmem Hornets z Ústí nad Labem. Béčko nasadilo dámské trio a sice první polovinu prohrálo, ale to co tam ty holky předvedly, to byla radost pozorovat. Druhou polovinu již se hrálo v normálních trojicích, ale jen s odřenýma ušima a nasazením nejlepších hráčů se povedelo Hornets porazit. Stejně tak Áčko uhrálo po velmi pěkném utkání těsnou výhru.

Zápas o třetí místo (Rumcajska Jičín vs. Tchoukball.pl) byl neuvěřitelně napínavý. Normální hrací doba vítěze neurčila, a až v posledních vteřinách prodloužení jsme se dočkali osudové nejdelší střely na trampolínu, jakou jsme kdy kdo viděli. Cena za 3. místo tak míří do Varšavy. Druhé místo obsadili TchoukDevils Wels a uznání musíme projevit zejména vítěznému týmu Limeta Lomnice, který obhájil loňské vítězství. Na jejich výkonu bylo neuvěřitelně znát, kolik energie dávají do svých treninků. Pro nás jsou nejžhavějším favoritem na vítěze turnajů v příští sezóně!